Bílý cukr

 Když se vrátíme do minulosti, zjistíme, že naši předkové sladili jídla medem a sušeným ovocem. Zdravotní problémy se jim vyhýbaly ve větší míře než dnešní populaci. Krásným důkazem je, že umírali se všemi zuby. V současnosti najdeme jen těžko dítě se zdravým chrupem. Ale naopak už má v nízkém věku plomby.

Položme si otázku, proč je to tak? V minulém století byla spotřeba cukru na jedince mezi 1 až 2 kg cukru na rok. Dnes je to v různých potravinách, včetně doslazování čaje a kávy, mezi 50 až 55 kg. Vysoká spotřeba je dána průmyslovou výrobou řepného cukru.

Jestliže sníme potravinu nebo výrobek z bílého cukru, začíná se krevní řečiště zaplavovat chemickým cukrem. To vyprovokuje slinivku břišní k intenzivní tvorbě inzulinu, který má za úkol přeměnit nadbytečný cukr na zásobní glykogen. Tento se následně ukládá v tělních buňkách a v játrech, aby se mohl využít jako energetický zdroj při zvýšené námaze a stresových situacích. Protože indukce inzulinu byla značná a okamžitá, inzulin odbourává během jedné hodiny více cukru, než je fyziologická potřeba. Nastane paradoxní stav – i přesto, že jsme cukr požili, máme ho najednou nedostatek. Projeví se to hypoglykémií, únavou a celkovou slabostí. Následně metabolizace cukru vyvolá vznik levotočivé mléčné kyseliny, která se ukládá ve větším množství v mozku. Abychom mohli tuto přebytečnou mléčnou kyselinu odstranit, musí nastoupit oxidační proces za pomoci kyslíku, který potom chybí v mozkových buňkách a v celé nervové soustavě. Následně tedy začne chybět cukr, kyslík, vitaminy B1, B2, vápník, hořčík a kyanokobalamin. Nastoupí poškozování a odumírání mozkových buněk. Při pravidelné konzumaci cukru v dětském věku vznikají opakovaně hypoglykemické stavy, které mohou u dětí vyvolat bolesti hlavy, hyperaktivitu, nekontrolované myšlenky, emoce, fóbie, deprese, nervozitu, agresivitu, nesoustředěnost a bohužel v současnosti i zvýšenou iniciaci sebevražd. V současné době se ví, že při sebevražedných úmyslech se pacientům podávají vitaminy B1, B3 a B12 a v krátké době tito lidé změní zcela nálady, začnou být usměvaví a plní chutě do života.

Vše to platí i u celiakie, a to z důvodu uzavření sliznice duodéna, kde se vstřebávají hořčík, železo, kyselina listová a další mikroprvky. Při velké konzumaci cukru celiatiky tato rizika jsou zvýšená a slinivka břišní přestane tvořit inzulin, což následně znamená vznik diabetu.

Nejvhodnější pro nás je úplně vyloučit konzumaci bílého cukru, jak ve formě moučníků, tak při slazení čajů, pečení, zavařování atd. Vyměňme bílý cukr za fruktózu nebo glukózu. V současnosti můžeme nahradit bílý cukr fruktózou nebo glukózou.

^{Autor: Lubomír Škrabák}

^{Zdroj: Listy celiaků}