Glutenová enteroparie (celiakie)

Onemocnění zvané celiakie je dostatečně známé již řadu let. Podstatou je abnormální reakce střeva na přítomnost tzv. gliadinu v potravě. Jedná se o bílkovinnou složku tzv. lepek (gluten). Při jeho kontaktu s buňkami střevní sliznice dojde v tenkém střevě k podráždění až k poškození slizničních buněk se všemi důsledky. Tato dispozice je vrozená.

K tomuto onemocnění se řadí i kožní choroba, zvaná Duhringova herpetiformní dermatitida. Jedná se o puchýřnaté, svědivé onemocnění, které značně znepříjemňuje život postiženým osobám. Zjistilo se, že příčinou je stejná látka, jako je tomu u celiakie, tj. gluten, který v bazálních vrstvách kůže vyvolává zánětlivé změny s tvorbou puchýřků. Přitom u této formy má jenom menší část postižených zažívací potíže (10-20 %). Pro zklidnění a vlastně pro stabilizaci je třeba v obou případech jedno základní opatření a to je naprosté vynechání živin s příměsí lepku. Proto nyní jsou obě choroby brány vlastně jako jedno onemocnění s dvěma variantami.

Toto onemocnění se dle oficiálních údajů vyskytuje asi u 0,3 % obyvatel, skutečnost však bude zřejmě podstatně vyšší. Podle údajů z jiných zemí, které budou pravděpodobně reálné i u nás, mělo by bezlepkovou dietu dodržovat celoživotně 1-2 % obyvatelstva.

Nemocný jedinec musí trvale dodržovat přísnou dietu s naprostým vynecháním všech pokrmů, obsahujících třeba i malé množství mouky žitné nebo pšeničné. Rovněž nesmí být v jejich stravě ani malá příměs ječmene (tj. také slad, který je součástí piva), ale ani oves (např.ovesné vločky). U nemocných osob převládají potíže zažívací, způsobené zánětlivými změnami tenkého střeva. U dětí dochází k poruchám růstu, v dospělosti je klinický obraz dosti rozmanitý. Mimo nadýmání, event. bolestí břicha to bývají sklony k průjmům, velmi častá je anemie (chudokrevnost), někdy jsou potíže jen málo výrazné.

Základem úspěšné léčby, jak bylo již zmíněno, je naprosté vyřazení všech pokrmů s glutenem (lepkem) z jídelníčku. Tento zdánlivě jednoduchý princip je však daleko hůře proveditelný. I když se to nezdá, běžně používaná mouka se vyskytuje prakticky všude. Tak nezasvěceného třeba překvapí, že při dodržování této diety si nemůže koupit salám, protože součástí technologického postupu při výrobě salámů, buřtů, párků i klobás je mouka. Nebo není možné si na žízeň objednat pivo, protože i zde je základem pšeničný slad. Nemyslitelné je pochutnat si na jelítku, protože obsahuje kroupy, tedy opět nevhodné složení.

Při objednávání jídel v restauracích jsou pak postižené osoby odkázány z příkrmů na brambory či rýži, ale problém může nastat třeba při polévce. Naprostá většina polévek, podobně jako je tomu u omáček, má jako jednu ze základních součástí jíšku. Ta se připravuje z mouky, a proto takové jídlo není možné u bezlepkové diety konzumovat. Také mleté maso je nevhodné, protože se zde rovněž používá mouka jako pojivo. Proto v tomto případě zbývá jedině dát si čistý bujón, maximálně s vajíčkem. Z hlavních jídel je pak postižený odkázaný na minutky. O tom, že takto objednané jídlo je finančně náročnější, nejsou žádné pochyby.

Co vlastně mohou takto postižení dělat? Je nutné všude místo klasické mouky použít mouku nebo moučnou směs z kukuřice, pohanky, bezlepkové mouky, dále je možno jako příkrm konzumovat rýži, brambory. Je možné konzumovat pohanku, proso v různých úpravách. Hlavní problém je však u chleba, rohlíků, těstovin a podobně. Ten spočívá jednak v tom, že výrobky z mouky či moučných směsí, které jsou pro tuto dietu dovoleny, mají odlišné chuťové vlastnosti, mají rovněž jinou konzistenci a v neposlední řadě jsou také podstatně dražší. Ještě v nedávné době bylo surovin pro takovouto přípravu málo, většina postižených je musela připravovat doma. Používané hotové produkty nebo polotovary nebyly vždy spolehlivé z hlediska dodržování přísných požadavků na složení. Nyní již začíná být situace lepší. Přesto je třeba, aby se nemocní s touto chorobou až úzkostlivě dožadovali na etiketě každého výrobku informací o tom, že se jedná skutečně o výrobek bezlepkový, nikoliv jen se sníženým obsahem lepku. Pokud tato informace, kterou má garantovat každý výrobce či distributor, není uvedena, je vhodné raději si takovýto pokrm odpustit, i kdyby vypadal sebelákavěji.

Nyní k tomu, jak je rizikové nedodržování této diety u nemocných osob, které nemají výraznější potíže. I u nich je nutno dietu dodržovat celoživotně, protože nedodržováním se mohou objevit určité negativní důsledky, které je možno zařadit do dvou hlavních oblastí:

  1. dochází k poruše vstřebávání základních živin, jedním z nejčastějších deficitů je nedostatek železa v krvi, který vede pak ke špatně léčitelné anemii (chudokrevnosti). Samozřejmě důsledkem špatného vstřebávání mohou být i jiné poruchy, například zhoršená funkce imunitního systému, vyskytují se také projevy dysmikrobie (nežádoucí skladba mikroorganismů ve střevním traktu) a řada dalších změn.

  1. dlouhodobé (tj. několikaleté) dráždění střevní sliznice může navodit vznik nádorového onemocnění střeva. Často je popisována existence rakoviny tlustého střeva u osob s celiakální chorobou, kteří nedodržují dietu. Jde především o jinou formu zhoubného nádorového onemocnění a to tzv. lymfom. Tento se vyskytuje ve věku kolem 60 let až u 30 % nemocných, tj. nemocných, kteří nedodržují trvale bezlepkovou dietu.

Bohužel zatím nedokážeme předem určit, kdo je v tomto směru náchylnější, neznáme stupeň rizika u konkrétního člověka. Nicméně rizika, která podmiňují vznik nádorového onemocnění se většinou sečítají. Pokud má tedy někdo rodinnou dispozici ke vzniku nádoru, nebo pokud jiný zase mimo lepek konzumuje hodně alkohol, pak může k těmto komplikacím dojít dříve a jejich průběh může být rychlejší a zhoubnější.

Je tedy možno uzavřít informaci o glutenové enteropatii tím, že pokud nedodržení diety nevyvolá žádné výrazné zažívací potíže, pak zcela výjimečné nedodržení diety nemá tragické důsledky. Riziko je však v tom, že pokud někdo dietu nedodržuje a přitom nemá potíže, pak se vlastně sám přesvědčuje (a většinou přesvědčí), že ono to není tak horké, jak se zprvu zdálo, a že dieta nemusí být tak přísná. Jenomže střevní sliznice je pak trvale drážděná a i když přísné nedodržování diety nevyvolává větší potíže, mohou se zmiňované komplikace objevit. Proto je lepší tuto dietu dodržovat trvale a bezvýhradně.

V této souvislosti je třeba postiženým osobám doporučit především Gastrorevit Nefro a Salvitin jako základní preparáty. Pycnogenol může k řešení této problematiky víc než přispět.

Léčba nemocí paradontu je vždy svízelná. Příznaky se zhoršují plíživě a začnou pacienta obtěžovat většinou až ve stavu, kdy je léčba obtížná a nemusí vést k úplnému vyléčení. Prvořadé je zlepšení hygieny chrupu a její až úzkostlivé dodržování. K podpoře regenerace stavu dásní doporučuji i užívání nutričních preparátů Memosun a Cerutin. Oba obsahují rutin, který snižuje krvácení dásní. Memosun navíc i koenzym Q10, jehož kladný účinek na paradont je nesporný. V současné době byla pro nemocné s celiakií vyvinuta zubní pasta Pycnogenol, ve které je obsah gliadinu 0,1 mg/100 g.

Autor: Lubomír Škrabák 

Zdroj: Listy celiaků 


RSSRSS

AKCE a novinky

Věděli jste, že ..

Můžete využít služeb naší poradny. Na jakýkoli dotaz týkající se vhodné stravy a spojených možných potíží se zdravím Vám odpoví náš tým specialistů. 

Divize Pharma

Divize Pharma

Vytvoříme individuální nabídku plastových obalů, přímo na míru Vašeho výrobku se zaměřením na cílový trh a Váš úspěch



© 2017, LS ZETIS – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na WebArchitect | SEO a internetový marketing