Hlávkové zelí

 Je to dvouletá rostlina. V prvním roce vytváří pevnou hlávku a v druhém roce květenstvo žlutých květů a následně semena. Zelí může být bílé, zelené a červené. V historii se vyskytovalo jen v Evropě, a to na pobřeží Atlantiku a Středozemního moře. Už staří Římané si zelí vážili a v jejich době bylo nejdražší a nejvzácnější rostlinou. Zelí má nízkou hodnotu bílkovin, tuků a sacharidů. Je výborným zdrojem vitaminů B, kyseliny listové, panthotenové, vitaminu C, E, vápníku, draslíku, zinku, fosforu, síry, chrómu, selenu a niklu. V zelí jsou zároveň inulín, cholín, organické kyseliny a proantokyanidy. Zvláštností je, že pouze zelí obsahuje vitamin U, což je antiulkusový faktor, působící proti žaludečním a dvanáctníkovým vředům. Název vitamin U je odvozen od slova ulkus – vřed.

Syrové zelí je nejlepší potravina, jakou nám může příroda poskytnout. Jeho léčebné spektrum je značně široké. Když před každým slaným jídlem sníme několik listů zelí, dosáhneme léčebných účinků proti jaterním nemocím, jako je jaterní nedostatečnost, zvětšení jater, začínající cirhóza, žloutenka typu A i B. Úlevu přináší i při rakovině jater (hepatocelulární karcinom). Pochopitelně, že musíme vždy uvažovat, že je prospěšné pouze v syrovém stavu, vařené zelí je pro játra jedem. Syrové zelí působí výborně i na tvorbu žluče a pomáhá k správné činnosti žlučníku.

Pro obsah inulínu, nízkou hodnotu cukru a vhodné složení sacharidů jako i pro komplexní působení dalších látek, je zelí vhodné pro diabetiky a celiatiky. Má příznivý vliv při ateroskleróze, pitím šťáv pomáhá při dně, všech formách revmatizmu a artróze. Kysané zelí příznivě působí na trávení žaludku a na správnou činnost střev. Je prospěšné jíst zelí i při chudokrevnosti a plicních nemocích. Tím, že zelí čistí krev a mění metabolizmus buněk, má vliv i na kůži, dělá ji vláčnou a částečně vyrovnává vrásky. Zelí je užitečné i při ledvinových nemocích, napomáhá k lepšímu vylučování odpadních látek, jako jsou olovo, arzen atd. Nejzajímavější účinky zelí se zaznamenaly při prevenci rakoviny. Profilaktické působení a testy se prováděly na různých univerzitách v USA. V naší společnosti je stále zakořeněné, že proti rakovině se nedá bojovat výživou. V současné době je známé, že jednou z nejsilnějších zbraní proti rakovině je i přírodní lékárna. Známé je, že pomáhá brokolice, květák a pochopitelně, že nezastupitelnou roli hraje i zelí.

Dnes již víme, že molekuly, které jsou součástí potravy, pomáhají a jsou účinnými bojovníky proti nemocím. Substance obsažené v potravě mohou rozvíjet nepřekonatelnou rozmanitost aktivit proti rakovině, mohou neutralizovat látky, které startují karcinogeny, stimulují enzymy na budování složitých systémů, pomáhají karcinogeny vyplavovat z těla, mohou zachytávat informátory, kteří by onkogenem v buňkovém jádru odevzdávaly signál na vyvolání a pokračování zhoubného bujení.

Prvky obsažené v potravě mohou čelit rakovině doslova v každém stadiu, od prvotního účinku rakovinotvorné látky na buňku, až po rychlost růstu nádorů mnoho let dopředu. Určité potraviny díky svému jedinečnému složení jsou schopné působit na jednotlivé orgány a tedy působí jako určité léky chránící některé systémy před ataky rakoviny. Možná přijde doba, kdy se proti některým druhům rakoviny individuálně, podle geneticky určené náchylnosti, budou předepisovat výživové plány a další preventivní opatření. To znamená, že vypracujeme silnější biologickou odolnost proti rakovině a budeme aktivně čelit jejímu vzniku. Je pochopitelné, že svojí bezstarostností, nevědomostí a bohužel i geneticky podmíněným handicapem u některých lidí se rakovina objeví. Když přičteme k tomu složité chemické děje, znečištěné životní prostředí, tzn. že vzduch, půda, potraviny, voda i naše tělo jsou přesycené chemikáliemi, které přeměňují buňky na zhoubné nádory, navíc nás denně atakují karcinogeny, tak proč se nepostaráme o antikarcinogeny a nevytvoříme si stálé obranné látky, které by vystopovaly nebezpečné chemické kombinace, odstranily a vyplavily je z těla ještě předtím, než stačí poškodit buňky. Když už je nasazena chemoterapie proti rakovinotvorným buňkám, které již vznikly, proč se nezaměříme na chemoprofilaxi, a tedy cílevědomou a kontrolovanou aplikaci látek včetně takových, které se v hojné míře vyskytují v potravinách, abychom mohli zablokovat působení karcinogenů kolem nás, než tělo neporazí rakovinu. Neposlouchejme, když lékař řekne jezte co chcete, není to pravdou.

Pochopitelně, že všechno nezačalo zelím, ale zelí podnítilo fantazii a začalo se používat při prevenci. Na univerzitě New York izolovali ze zelí chemické látky indoly a podávali je pokusným zvířatům jako chemoprofilaxii dřív, než jim byly vstříknuty látky vyvolávající rakovinu. Obrana byla účinná. Bez indolů dostalo 91 % potkanů rakovinu prsů, z indoly klesl jejich podíl až na 21 %. Při dalším testu se myším delší čas podávala nižší dávka karcinogenů a bez indolů nádory propukly ve 100 % případů. U těch, které dostávaly indoly, jen ve 44 % případů. Bylo tedy prokázáno, že účinné látky z potravin mají velkou šanci zasáhnout do dlouhodobého pomalého procesu rakovinového bujení s inkubačním časem 20 až 40 let.

V první řadě se musí buňky pro rakovinu iniciovat kyselinou deoxiribonukleovou (DNA). Její genetický materiál se musí změnit vlivem ataku karcinogenů, jako je ionizující záření, cigaretový kouř, pesticidy, chemikálie a bohužel dnes k tomu musíme přičíst i ovzduší. Mutované buňky se následně začínají chorobně dělit, rozmnožovat a vytvářet předchůdce rakoviny – prekancerózy, z kterých se později vyvíjejí zhoubné nádory. Jak rychle toto anomální dělení buněk a následný vývoj nastane, závisí od stimulátorů neboli podpůrných faktorů. Klasickým podpůrným faktorem je například cigaretový kouř. Důležité je uvědomit si, že vývoj rakoviny je dlouhodobý, vícestupňový proces a vstup léčby v každém stadiu může smrtící proces zpomalit a dokonce i zastavit.

Právě to mohou udělat i zdánlivě méně důležité látky v potravinách. Některé mohou vývoj nádoru zastavit v samotném prvopočátku, a to přímo v jednotlivé buňce. Když se karcinogen pokusí vstoupit do buňky, může důležitá účinná látka obsažená v potravě (i její odnož), která je právě k dispozici prvotní buňku zachránit před zničením její DNA. Další součásti potravy, které působí jako antioxidanty (vitamin C, E, selen atd.), jsou schopné vystupovat, zachytit a zlikvidovat faktory podporující vznik a vývoj rakoviny, které podněcují migraci a rozmnožování škodlivých látek a tím způsobují jejich šíření. Další potraviny produkují v zázračném systému pracujícím na jistotu inhibitory, jak pro nejranější stadium, tak i pro pozdní stadium. Když se tedy v první skupině látek nepodaří celkem zničit karcinogeny, zasahují další látky, které zpomalí jejich poškozující proces. Mnoho účinných látek proti rakovině obsažených v potravinách a zvláště zelí a jeho příbuzných (brassica), uplatňuje svoji sílu prostřednictvím detoxikačního systému v těle. Jen tomuto často opomíjenému systému vylučování cizorodých, jedovatých látek vděčíme za to, že už staletí přežíváme příjem rostlinné a živočišné potravy. Tento systém totiž propouští živiny a ty, které jsou nebezpečné pro náš organizmus, se vylučují. Podobně tento systém likviduje dennodenně napadání karcinogenů, jako jsou látky z ovzduší, pesticidy, chemikálie, kterými jsme vystaveni při práci, nepřirozeně zpracované potraviny, doplňování potravin „éčky“, síření ovoce, antibiotika v kuřatech a tepelné zpracování surovin. To, jak dobře pracuje tento detoxikační systém, má nepochybně značný vliv na naši obranu proti rakovině. Složité metabolické procesy určitých enzymů a jejich zvýšená aktivita vytěsňují nebezpečné chemické látky z těla ven. Tzn. že zvýšení aktivity lymfatického systému zvyšuje schopnost organizmu čelit účinkům vedoucích k zhoubnému bujení, které nastupuje, když je tělo vystaveno karcinogenům.

Možná, že se vám zdá, že předcházející věty nejsou podstatné, ale teď můžeme ukázat na příkladu, jak zelí pomáhá silně oživovat důležitý detoxikační systém. Složky zelí, mimo jiné indoly, chemické látky zvané ditioldiony, mají unikátní vliv na enzymy, které řídí detoxikační systém. Když tyto enzymy povzbudíme, detoxikační systém ožije a uvolní velké množství molekul tzv. glutationy, které jsou přírodní substancí lidského organizmu a mohou na sebe navázat a ničit toxiny. Pochopitelně i karcinogeny a navíc enzymy, které vážou molekulu glutationu s molekulou karcinogenu. Například si představme, že při jakýchkoli životních procesech našeho těla jsou důležité molekuly DNA společně s molekulami glutationu. Do tohoto protoru vstoupí plně aktivizovaný karcinom a srazí se s molekulou DNA. Stane se to nejhorší. Když je ovšem vedle molekula glutationu, naváže se karcinom na tuto molekulu a toto nové spojení vytvoří chemickou reakci, karcinom je neutralizovaný a detoxikovaný. Je tedy zřejmé, že čím více molekul glutationu je v tkáních, tím větší jsou šance, že narazí na nějakou molekulu karcinogenu a zničí ji už předem, než by mohla poškodit důležitou DNA. Pro nás to znamená, že pokud máme málo glutationu, tak jsme ve vyšším riziku rakoviny. Jak jsme již předtím uváděli o experimentech na zvířatech, jejich detoxikační mechanizmus se zrychluje, když jim podáváme zelí a další jejich odrůdy. To znamená, že tato zvířata byla méně náchylnější na rakovinu.

Prováděly se testy, kde se podával zvířatům silný karcinogen aflatoxin, v další skupině zvířat se podávaly před aflatoxinem látky ditioltiny extrahované ze zelí. Následně se vyšetřovaly buňky těchto zvířat, které dostávaly ditioltin, a zjistilo se, že mají až dvojnásobně více glutationu a až desetinásobné množství enzymů, které vytvářejí pevné spojení mezi glutationem a karcinomem. Dále se zjistilo, že poškození buněk aflatoxinem následkem jeho vazeb s DNA se snížil až o 8 %. Takže v buňkách bylo méně rakovinotvorných změn a konečným výsledkem je množství nádorů. Ditioltiony patří k nejsilnějším působícím látkám, jaké příroda má.

Prokázalo se tedy, že konzumace syrové zeleniny nebo jejich čistých látek ze šťáv, které tyto druhy zeleniny obsahují, zvyšují detoxikační aktivitu enzymů. Je nutné ovšem říci, že indoly působí jako ochrana z větší části, jen když se dostanou do těla před karcinogenem. Když se tedy indol dostane do organizmu poté, když karcinom napadl buňku, jeho účinek je menší.

Zelí naštěstí obsahuje další chemické látky, tzv. izotiokyanáty, které spolu s kyselinou listovou potlačují rakovinu tlustého střeva. Ovšem za podmínek stálé konzumace, protože buňky nutně potřebují stálý přísun nízkých dávek správných výživových substancí, aby mohly udržovat biologické bariéry proti vzniku a vývoji rakoviny. Na podporu dobré pověsti zelí je nutno říci, že dokáže pomáhat při různých stupních předcházejících rakovině. Například než se projeví u nás rakovina tlustého střeva, vzniká nejdříve narušení sliznice, následně malé výrůstky (polypy) a pokročí to k adenomu. Tyto nezhoubné nádory se mohou následně maligně zvrhnout. To znamená,

abychom nedostali rakovinu tlustého střeva, musíme zabránit vzniku a rozšíření těchto polypů tvořící základnu pro vznik nádorového bujení.

Tedy vznik rakoviny tlustého střeva je minimálně 20 let. Prvních 10 let vznikají záněty a poškození sliznice tlustého střeva, v dalších 5 letech vznikají polypy a následně dalších 5 let rakovina.

Jestliže výzkumy potvrzují, že zelenina a zvláště zelí obsahuje stravu lidí s vysokým rizikem rakoviny, jako jsou např. rakovina plic, hrtanu, prostaty a močového měchýře, tak konzumace této zeleniny sníží riziko a dokonce nedovolí vzniku rakoviny. Je tedy lehkomyslné, kdybychom nezačali slyšet vlastní tělo, hlasy z laboratoří a vědeckých prací, že lidé, kteří jedí větší množství různých druhů zeleniny obsahující známé protirakovinné látky, jsou méně ohroženi rakovinou. Používejme tuto přírodní lékárnu, kdy 12 druhů skupiny zelí, brokolic, hořčic, kedluben, křenu, růžičkové kapusty a ředkví jsou dostatečné kombinace ochrany našich buněk. Všechny tyto rostlinky mají květy založené ze 4 listů, které nám připomínají kříž a tento kříž dává stop rakovině.

Obsažené látky ve 100g:

Bílkoviny: 1,3g

Tuky: 0,2g

Cukry: 4,6g

Vláknina: 2g

Vitaminy: E, C, U

Důležité prvky: Ca, Mg, S, Se

^{Autor: Lubomír Škrabák} 

^{Zdroj: Listy celiaků}