Mrkev

Je jedna z mála kořenových zelenin, která má největší zdroj beta-karotenu. Beta-karoten je nejvýznamnější léčebná látka v potravinách. V těle se přemění na vitamín A, který kontroluje dělení buněk, chrání epitelové buňky. Tyto buňky jsou součástí všech orgánů, kůže, plic, trávící trubice. Přesněji řečeno, ty části těla, které jsou chráněny před rakovinou, příjmem a tvorbou vitamínu A.

Tzv. karotkový efekt a betakaroten v epidemiologických studiích potvrdil silnou ochranu před rakovinou plic. Pitím mrkvových šťáv brání nádorům při vzniku, ale i při růstu. Účinnost karotkového efektu je zřejmý a projevuje se zvlášť cíleně při potlačení rakoviny vycházející z epitelů a to především z plic. Zjistilo se, že konzumace tmavozelených druhů listové zeleniny a žlutooranžového ovoce a zeleniny významně snižuje nebezpečí onemocnění rakoviny. Jestliže je snížená konzumace (5x týdně) potravin s nižším obsahem beta-karotenu, znásobuje se riziko onemocnění.

Vyvolaný účinek karotonoidů a zvláště beta-karotenu je tím, že jsou antioxidantem. Tím se stávají čističi a odvozci odpadů, které vytvářejí karcinogeny. Beta-karoten neutralizuje nebezpečné molekuly hyperaktivních kyselin působících v organizmu a vyvolávajících rozpad tkání. To znamená, že antioxidační působení beta-karotenu při ochraně buněk je nezávislé od jeho přeměny na vitamín A. Posiluje imunitní systémy a zároveň stimuluje produkci T-lymfocitů, životně důležitých předstupňů při tvorbě protilátek vyvolaných viry, chemickými látkami, a tím posiluje imunitní systém a nakonec chrání tkáně před rakovinovým bujením.

Jako antioxidant chrání beta-karoten ve stravě s největší pravděpodobností srdce, cévy, působí protizánětlivě (tenké střevo) a zpomaluje stárnutí buněk kůže.

Pektin v mrkvi váže až 80 % běžných kovů (olovo, arsen). Tato vláknina pomáhá i při zácpách a čistění tlustého střeva. Zvětšuje objem stolice a přispívá k udržení správné funkce.

Mrkev je dobrou výživou pro srdce. Jednoznačně snižuje cholesterol v krvi. Šťávy z mrkve jsou základem všech léčivých šťáv. Nejčastěji se kombinuje se šťávou z červené řepy a celeru. Je mimořádně cenná při zhoubných nádorech, tuberkulóze, infekčních onemocněních dny, revmatických nemocích, překyselení organizmu, bolestech hlavy, nemocí sliznic a kůže. Pitím šťávy pomáháme dětem při anemii z celkové slabosti, menšího vzrůstu a při umělé výživě kojenců. Šťáva z mrkve a celeru je vynikající při pálení žáhy a překyselení celého organizmu. Šťáva z červené řepy a mrkve je vhodná při onemocnění krve (hemoglobin) s doplněním chlorofylových látek.

Při střevních katarech a průjmech se výborně osvědčili pyré z vařené mrkve, rýžové odvary a čaj ze sušených borůvek.

To je jenom malý výčet zázračné a všudypřítomné mrkve. Když chceme být zdraví, jezme a pijme šťávy minimálně 5x týdně. Určitě nám to náš organizmus vrátí.

^{Autor: Lubomír Škrabák} 

^{Zdroj: Listy celiaků}