Onemocnění prsu

S prodlužujícím se věkem celé naší populace vzrůstá i počet obtíží a onemocnění žen a jejich orgánů sloužící k reprodukci. Jedním z nich je mléčná žláza, která reaguje jak na vnitřní tak na zevní hormonální vlivy, vlivy výživy, životního prostředí a věku. Představuje asi 25 % všech nádorových onemocnění a postihuje přes 6 % ženské populace. V České republice bylo na začátku roku 2001 zjištěno téměř 5 000 nových onemocnění prsu. Z toho jsou 2/3 pacientek po přechodu a 1/3 v době končícího klimakteria. Proto je také v tomto věku onemocnění agresivnější a výhledy pacientek nepříznivější. Léčba nádorů a jejich diagnostika je jednou z nejsložitějších především co do komplexnosti přístupu. Ačkoli léčba klinicky nižších stádií nebo nízce rizikových pacientek je zatím dnes i výhledově bez rozporů, léčba rizikových pacientek a event. metastatických onemocnění jsou předmětem význačného zájmu ženských lékařů a hlavně lékařů onkologů.

Mléčné žlázy jsou často postiženy nádorovým či jako nádor vypadajícím onemocněním různého charakteru. Také rozpoznání těchto jednotlivých druhů onemocnění není ani dnes při stále dokonalejších metodách vyšetření snadné. Růst těchto útvarů je někdy tak rychlý, že ani 4 měsíční doba od posledního negativního výsledku nemusí býti dostatečná. Proto především záleží na samotné kázni žen a jejich informovanosti o prevenci těchto nádorových onemocněních.

V ČR se zvyšuje trend výskytu těchto nádorových onemocnění od 40. roku věku ženy.

Jsou to především hlavní rizikové skupiny mezi 40. a 60. rokem věku. Ale i skupiny starších žen patří mezi skupiny ohrožené.

Vzhledem k nynější již dobře vypracované diagnostice nádorů prsu, lze určit celkem dobře charakter nádoru a navrhnout jak operativní, tak i neoperativní konzervativní řešení. Nádory u žen do 20. roku jsou z hlediska závažnosti onemocnění prsu velice vzácné a většinou se jedná o útvary nezhoubné, pomalu rostoucí a dobře pohyblivé, které stačí jen kontrolovat bez operativního řešení.

V rámci ranného zjištění všech patologických útvarů prsu, by ženy měly pravidelně vyšetřovat svůj prs event. se nechat poučit svým lékařem o způsobu samovyšetření prsu. Toto vyšetřování by žena měla provádět po každém proběhlém měsíčním krvácení.

Vzhledem k tomu, že zhoubná onemocnění se nejvíce objevují v pátem a šestém desetiletí, tedy kolem období klimakteria a v době premenopauzální a menopauzální a začínají zpravidla nepozorovaně, je šance na odhalení nádorového onemocnění závislá především na ženách samotných. Přes stálou propagaci metodiky samovyšetření prsu podceňuje stále velké množství žen tento způsob vyšetření a onemocnění je pak zastiženo již v pokročilejším stadiu. Proto jsou na místě depistážní prohlídky ohrožených skupin žen, všeobecná zdravotní výchova, která nabádá, aby nebyly podceňovány žádné afekce prsů.

Pohlížíme-li na rizikové faktory onemocnění mléčné žlázy tak je to věk, který je zcela nezávislým faktorem. Již 50 let stoupá, dle statistik riziko onemocnění prsu, u žen od 45 let věku. Rizikovým faktorem je časný nástup menstruace před 12. rokem, stejně jako počátek menopauzy po 55. roce. Riziko je o polovinu větší než u žen s průměrným věkem menopauzy kolem 50 let. Také porod do 20ti let věku snižuje riziko onemocnění. Porod po 35.roce opět zvyšuje riziko onemocnění.

Jednoznačný vliv na růst rizika má jistě obezita – pro nadměrný příjem živočišných tuků, alkohol, karence zeleniny, ovoce a kyseliny listové. Proto otázka zdravé výživy, programu stravování a všeobecných návyků zdravého stravování snižuje riziko nádorových onemocnění mléčné žlázy. Cílem těchto programů musí býti co nejvyšší informovanost žen. Tak se dají včas odhalit ranná stadia tohoto onemocnění a v důsledku toho pak snížit úmrtnost, prodloužit život i zlepšit vyhlídky na úplné uzdravení.

Dalším rizikovým faktorem je i prostředí, ve kterém žena žije. V ČR je nejvíce postiženo hlavní město Praha, dále pak středočeský a moravskoslezský kraj. Je zajímavé, že jihomoravský kraj je více postižen než kraj ústecký. Nejlépe pak si stojí kraj karlovarský a jihočeský (znamená to snad, že na severu Čech není tak snadný přístup k abusu alkoholu žen?).

Jaké jsou nyní moderní metody diagnostiky těchto onemocnění?

Vedoucí místo v diagnostice nádorů prsu má dnes mamografie. V nynější době je to jediná z metod, která s úspěchem řeší včasný záchyt onemocnění. Tato vyšetřovací metoda může nyní odhalit již 1 až 3 mm velké útvary s dalšími drobnými příznaky. Ale ani tato metoda není bez nedostatků a rizik. Vedle radiačního účinku záření, jde o útvary bezpečně neodhalitelné. Vzhledem k radiační zátěži je tedy plošná screeningová metoda vhodná jen pro určité skupiny žen. Především po 45. roce věku je tento screening zcela úspěšný. V těchto skupinách byla snížena mortalita až o 30 %. Proto také byla navržena mamografie jako celostátní metoda vyšetření mléčné žlázy u žen od 45. roku věku. Doplňující a užitečnou metodou mamografického vyšetření je i ultrazvukové vyšetření především u nejasných mamografických obrazů. Toto vyšetření má přednost v dynamickém zobrazení a je zcela bez radiační zátěže. Nevýhodou této metody je, že není možné získat obraz celého prsu. Proto pro screeningové vyšetřování ultrazvukové vyšetření není vhodné. Lze jej použít především u mladých žen do 30 let, kde radiace výrazně zatěžuje mladý organizmus. Metodu lze však použít při vyšetření cévních řečišť a prokrvení prsu a větší počet cév u nádorů. Počítačová tomografie je přínosem pro specielní situace nádorů špatně zjistitelných ostatními metodami. Také magnetická rezonance je velice drahá a v našich podmínkách je nyní pro běžné vyšetření nepoužitelná. Z laboratorních metod pak jen buněčné vyšetření sekretu či jiného materiálu.

Dostáváme se k náhradní hormonální léčbě – HRT. U žen v rizikovém období (50 až 60 let), můžeme jen konstatovat, že výhody hormonální léčby jako prevence osteoporózy, ICHS, Alzheimerovy choroby, kolorektálního karcinomu a dalších patologických stavů, převyšují rizika zhoubných nádorů u zcela zdravých žen. U žen se zatíženou anamnézou hormonální léčbu lze doporučit jen jako přechodnou, když nepomáhají alternativní možnosti. To jsou především rostlinné estrogeny, které mají vedle svých klasických účinků jako estrogeny významné účinky protinádorové, působí jako antioxidanty a mají ochranné účinky na tkáň prsu. Intenzitu menopauzálních potíží ovlivňují slaběji, spolehlivě pak ovlivňují střední a mírné typy obtíží.

Zůstává zatím trvalou otázkou, zda hormonální léčbu substituční doporučovat ženám více jak 10 let a do jaké délky věku. Převládá názor, že délka substituční léčby by 10 let přesahovat neměla a také neměla přesahovat období 65 let věku ženy, nejdéle však do 70ti let. Tak se stává mléčná žláza důležitým orgánem dalšího studia onemocnění a léčby celkové i lokální u žen.

^{Autor: MUDr. Jan Fořt}

^{Zdroj: Listy Celiaků}