Onemocnění tepen

 Onemocnění tepen

Při stárnutí dochází ke zvýšení nebezpečí vzniku onemocnění postihujících naše tepny. Jejich stěna se ztlušťuje ukládáním cholesterolu a následné zmnožení vazivové tkáně a ukládání minerálních látek způsobuje snížení pružnosti cévní stěny. Tento proces se nazývá ateroskleróza a ačkoli se může vyskytovat v tepnách celého těla, jsou oblasti, které jsou k poškození zvláště náchylné. Hlavním nebezpečím aterosklerózy je snížení průtoku krve postiženými úseky a možnost tvorby krevní sraženiny v takto změněných úsecích cév.

Rizikové faktory

Zvýšení nebezpečí vzniku aterosklerózy je především u  pacientů s diabetem, kteří neudržují dobrou kontrolu cukru v krvi. Riziko dále zvyšuje vysoký krevní tlak, kouření a vysoká hladina cholesterolu v krvi.

Vysoký krevní tlak

Krevní tlak je nezbytný pro udržení průtoku krve cévním řečištěm. Abnormálně vysoký tlak krve však výrazně zvyšuje nebezpečí vzniku onemocnění tepen. Čím vyšší je hodnota krevního tlaku, tím vyšší je rovněž riziko vzniku postižení srdce, onemocnění periferních cév, vzniku mozkové mrtvice a postižení ledvin. Krevní tlak se obvykle zvyšuje s přibývajícím věkem.

Jak lze rozpoznat zvýšení krevního tlaku?

U většiny lidí není zvýšení krevního tlaku provázeno žádnými příznaky. Jediným způsobem, jak se dá zjistit zvýšená hodnota tlaku krve, je jeho měření. Protože se tlak krve může během dne měnit, lze o skutečné hypertenzi rozhodnout pouze pomocí několika měření v průběhu několika týdnů.

Léčba vysokého krevního tlaku

O snížení krevního tlaku se lze pokusit nejprve dodržováním zdravého životního stylu a u pacientů s nadváhou snížením tělesné hmotnosti. Protože krevní tlak zvyšuje příliš velký příjem solí nebo alkoholu, je rovněž příznivé jejich omezení. Jestliže kouříte, pokuste se přestat. Kouření nejen že zvyšuje krevní tlak, ale také přímo zvyšuje riziko onemocnění srdce a oběhového systému. Mnoho pacientů s diabetem užívá pro udržení krevního tlaku v mezích normy léky. Existuje mnoho různých druhů léků určených pro snižování vysokého krevního tlaku - antihypertenziv. Kdyby vám některý z léků nevyhovoval, lze obvykle nalézt jinou alternativu. Cílem léčby je dosažení hodnot krevního tlaku pod 140/85 nebo ještě lépe 130/80 mm Hg, i když snížení rizika vzniku komplikací s sebou přináší jakýkoli pokles vysokého krevního tlaku.

Cholesterol

Pravděpodobně jste již slyšeli, že jedním z hlavních rizikových faktorů vzniku srdečních a cévních onemocnění jsou zvýšené koncentrace cholesterolu v krvi. Cholesterol je tuk transportovaný krví společně s ostatními tuky v malých částicích, které se nazývají lipoproteiny. Cholesterol je pro správné fungování organismu naprosto nezbytný, avšak při jeho zvýšené hladině v krvi se jeho nadbytek ukládá v cévních stěnách, čímž se přímo podílí na vzniku aterosklerózy. V našem těle existují různé druhy lipoproteinů. Zatímco některé se podílejí na vzniku cévních onemocnění, jiné působí proti jejich vzniku. Pro zhodnocení rizika aterosklerózy vám váš ošetřující lékař provede vyšetření celkové hladiny cholesterolu spolu se stanovením různých druhů lipoproteinů. Váš dietolog vám může poradit při sestavování jídelníčku obsahujícího stravu s nízkým obsahem cholesterolu, avšak někdy je pro snížení hladiny cholesterolu na normální hladiny nutné užívání léků snižujících hladinu tuků v krvi - hypolipidemik.

Onemocněních věnčitých tepen

Jednou ze skupin tepen zvýšeně citlivých na aterosklerotické změny jsou věnčité tepny zásobující srdeční sval krví a tedy i kyslíkem. Při omezení průtoku krve těmito tepnami se srdečnímu svalu nedostává dostatečné množství kyslíku, což vyvolává bolesti na hrudi nazývané angina pectoris. Příznaky anginy pectoris - bolest - se nejvíce projevují během tělesné zátěže, kdy srdce vyžaduje dodání vyššího množství kyslíku. Bolest po ukončení námahy obvykle odezní. Přetrvávající angina pectoris může být léčena medikamentózně nebo lze přistoupit k chirurgickému řešení. U pacientů s diabetem se nebezpečí onemocnění věnčitých cév zvyšuje při špatné kontrole hladiny cukru v krvi, při zvýšeném krevním tlaku nebo při vysoké hladině cholesterolu v krvi. V některých případech může onemocnění srdce vyžadovat léčebný zásah. Pacienti, u kterých se objeví angina pectoris nebo jiné formy onemocnění srdce, jsou obvykle svěřeni do péče kardiologovi, odborníkovi na léčbu srdečních onemocnění.

Srdeční infarkt

V případě, že se v ateroskleroticky postižené věnčité tepně vytvoří krevní sraženina, která zamezí průtoku krve, dochází k rozvoji stavu, který se nazývá infarkt myokardu (srdeční infarkt). Příznaky infarktu zahrnují neutuchající svíravou bolest na hrudi, pocení, nevolnost, dušnost a ztrátu vědomí. U lidí s podezřením na infarkt je životně důležitá okamžitá hospitalizace. Při včasné hospitalizaci s použitím moderní intenzívní lékařské péče je procento pacientů, kteří srdeční infarkt přežijí, vysoké. Po prodělaném infarktu je v některých případech nezbytné užívat léky podporující činnost poškozeného srdce.

Onemocnění mozkových tepen

Ateroskleróza může kromě věnčitých tepen srdce postihovat i tepny na dalších místech. Při postižení tepen zásobujících mozek mohou být nedostatkem kyslíku postiženy některé části mozku, což může způsobovat přechodná poškození mozku nebo poškození trvalá – cévní mozkovou příhodu (mozkovou mrtvici). Cévní mozkové příhody se častěji vyskytují u lidí s vysokým krevním tlakem. Projevy mozkové mrtvice mohou být velmi různorodé podle místa poškozené mozkové tkáně. Může také docházet k zasažení různých tělesných funkcí s různou závažností postižení. Rehabilitací lze v mnoha případech postižené funkce nahradit. V některých případech je bohužel postižení mozku trvalé a mozková mrtvice může mít i smrtelný průběh.

Onemocnění periferních cév

Ateroskleróza často postihuje i velké tepny zásobující svaly dolních končetin. Při nedostatečném krevním zásobení lýtkových svalů se zkracuje vzdálenost, kterou pacient ujde do objevení se bolestí. Postižená osoba musí často zastavovat, aby se mohly svaly znovu prokrvit. Záchvaty bolestí dostavujících se při chůzi se nazývají intermitentní klaudikace. K jejich léčení se používají některé léky nebo zvláštní rehabilitační program. Při přetrvávající nedostatečnosti cévního zásobení dolní končetiny může dojít až k jejímu odúmrtí, kdy je již nezbytné provedení amputace postižené končetiny. Přísná kontrola hladiny cukru v krvi riziko vzniku těchto komplikací dramaticky snižuje.

Postižení malých krevních cév

Shora popsané komplikace postihují větší cévy, avšak při onemocnění diabetem dochází též k poškození drobných cév a vlásečnic. Výsledkem těchto procesů je poškození ledvin, nervů, očí a zubů nebo dásní.

^{Autor: Lubomír Škrabák} 

^{Zdroj: Listy Celiaků}