Osteoporóza

 Naše kosti jsou živé, pulsující a dynamické. Pracují tedy jako každý jiný orgán v našem těle a pochopitelně jejich stav odpovídá fyzické zátěži, biochemickým pochodům, látkové výměně, metabolizaci a dalším tělesným funkcím. Kosti se skládají z bílkovinové základní struktury obalené vápníkem. Pevnost a lomivost kostí závisí na obsahu vápníku, který přivádíme spolu s dalšími živinami a hormony přes cévy.

V průběhu celého našeho života probíhá v kostech neustálý proces přijímání a vydávání vápníku. Tato činnost je podporována dvěma typy buněk – osteoblasty, které dodávají vápník a osteoklasty, které vápník odstraňují z kostí. Množství vápníku přítomné v kostech tedy odpovídá na rovnováze mezi osteoblastickou a osteoklastickou aktivitou a na kolik jsme uložili vápníku v dětství. Je závislé na vstřebávání v zažívacím traktu, na dostatku vitamínu D a stavu sliznice tenkého střeva.

Vstřebávání nebo vydávání vápníku závisí na našem věku, hormonálním stavu, na potřebách našich kostí, zátěží, které jsou vystaveny a kolik vápníku je vyžadováno vzájemně si konkurujícími biologickými procesy jako je např. svalová stažlivost, srážlivost krve a neutralizace kyselin. V mládí naše kosti získávají více vápníku, než ztrácejí a mezi 30. a 40. rokem se proces vyrovnává, tzn., že stejné množství se ukládá i uvolňuje. Období před klimakteriem a v jeho průběhu začíná činnost vydávání vápníku převládat, takže více vápníku se odbourá než uloží. Hlavním důvodem je, že vaječníky produkují méně estrogenů (estrogeny brání ztrátě vápníku) a v důsledku stárnutí buněk, zánětlivých procesech ve střevě (nedostatek vitamínu D) se množství vápníku, který sníme, hůře vstřebává a neukládá v kostech. Většina vápníku se z kostí ztrácí u žen ve dvou etapách. Poprvé po ukončení menstruace a podruhé cca o 20 let později. V případě nedostatku vápníku vzniká tzv. osteoporotická kost. Zda naše kosti podlehnou osteoporóze, závisí hlavně na tom, kolik vápníku v nich bylo uloženo v mládí, kolik estrogenů produkoval náš organizmus, jak velké množství živočišných bílkovin přijímáme během našeho života a kolik vápníku spotřebujeme na neutralizaci kyselin v našem těle. Nesmíme ale zapomenout na další důležité faktory, jako je genetická výbava, rodinná anamnéza, ženy se světlou pletí, ženy s malou štíhlou postavou. Je zajímavé, že u žen s vyšší váhou je výskyt osteoporózy menší. Je to dáno tím, že kosti se více namáhají, v důsledku toho vyžadují a přijímají více vápníku, tukové buňky ukládají více estrogenů a kosti mají lepší zásobu vápníku. Bohužel ve vyšším věku ženy lehce podléhají různým dietám a jejich bilance vápníku se tímto zhoršuje. Významným rizikem je také sedavý způsob práce. Pouhé sezení nezatěžuje naše kosti, snižuje potřebu vápníku a později se přijímáním takto malého množství vápník ztrácí z kostí a nastávají prvotní nesnáze. Neměli bychom tedy při sedavém zaměstnání zapomínat na sportovní aktivitu, která přinutí naše kosti zvýšit vstřebávání a ukládání vápníku. V Japonsku v pracovní době mají pracovníci přestávku na cvičení a pohybovou aktivitu, v Americe vybudovali pro zaměstnance přímo na pracovišti sportovní zařízení. V České republice sportovní aktivita, můžeme přímo říci, je minimální.

Dalším rizikem je užívání steroidních hormonů z jakýchkoliv důvodů, jako je např. artritida, astma, nádorové onemocnění nebo i transplantování některých orgánů. Tyto hormony ponechávají v kostech jen minimální množství vápníku, protože snižují jeho vstřebávání v tenkém střevě a navíc neutralizují vitamín D, který napomáhá sliznici tenkého střeva jeho vstřebávání. Také vápník, který cirkuluje v krevním oběhu, je normálně zpětně vstřebáván přes ledviny, aniž se vyloučí močí. Kortikoidy tedy blokují proces zpětného vstřebávání. V neposlední řadě tyto hormony zvyšují aktivitu osteoklastů, které následně uvolňují vápník z kostí. Pokud užíváme dlouhodobě kortikoidy, jsou naše kosti až trojnásobně zatěžovány a výsledkem toho je následná osteoporóza. Podobný účinek mají léky, jako jsou hormony štítné žlázy, antiepileptika. To platí také pro ženy s epilepsií, které vždy musí uvažovat o možnosti, kdy zvýšení příjmu vápníku je nutné dodávat potravinovými doplňky. Jestliže tedy máme sníženou činnost štítné žlázy, ujistěme se, zda neužíváme větší množství substitučních dávek, než potřebujeme. Nadbytek těchto hormonů může vést až k abnormálně tenkým kostem. Nezáleží tedy na původu hormonů štítné žlázy, ale na jejich množství.

Nedokonalá funkce příštítných tělísek, které jsou uloženy na krku za štítnou žlázou zeslabuje stav vápníku v našem organizmu. Tělíska nejsou viditelné, hmatné a ani v případě, jejich zvětšení nelze rozpoznat jejich správnou činnost. Obsahují hormon, který kontroluje pohyb vápníku dovnitř a ven z kostí. Pokud tedy příštítná tělíska produkují příliš mnoho tohoto hormonu, vápník se rychleji uvolňuje z kostí a ty se opět stávají křehkými, osteoporotickými a navíc je riziko vzniku nádoru. Například kuřáci mají v kostech o 15-50 % méně vápníku to je způsobeno tím, že nikotin narušuje ochranné účinky estrogenů na kost. Jestliže tedy v průběhu života je nižší hladina estrogenu v krvi a  kouříme, jsme opět kandidáti na osteoporózu. Nedostatek estrogenu nevzniká jenom tím, že je žena v klimakteriu, ale i při odstranění vaječníku, při estrogenní konstituční léčbě, selhání pohlavních orgánů nebo problémy s menstruací. Ženy, které v dětství měly vyšší sportovní aktivitu, jako je atletika, gymnastika, balet a  menstruace chyběla někdy i 6 měsíců, mají menší množství tukových buněk, které vázaly estrogen, snížila se tvorba hormonů a energii kterou vydávaly na tyto sporty bohužel způsobila nedostatek vápníku v jejich organizmu. Cena, kterou potom zaplatily, byla dost vysoká. Začalo to bolestmi kloubů, svalů, zhoršením stavu jater, ledvin, štítné žlázy, vznikem křečových žil, prasklými cévkami na nohách, zhoršením dýchání, bolestmi hlavy, epileptickými záchvaty, migrénami, únavou a v horším případě infarkty a mozkovou mrtvicí. Následuje ztráta velkého množství tukové tkáně, následně se snižuje zásoba a produkce estrogenů.

Ve stravě se musíme vyvarovat zvýšeného příjmu alkoholu, kdy vstřebávání vápníku z tenkého střeva je nižší - alkohol snižuje pozitivní vliv estrogenů na kosti. Časté pití kávy zvyšuje příjem kofeinu a to zvyšuje množství vápníku vyloučeného do moči přes ledvinový systém. Snižme závislost na soli. Nadměrné solení způsobuje větší spotřebu vody a zvýšené odbourávání soli v ledvinách vyplavuje vápník.

Předcházení osteoporóze vyžaduje život s dostatečným příjmem vápníku ve stravě, nebo potravinových doplňcích, přiměřeně zatěžující cvičení, dostatečný přísun vitamínu D, zvýšení příjmu tzv. antioxidačních látek (vitamín C, A, Se), bioflavonoidů, enzymů a celková životospráva. Osteoporóza je tichá a plíživá, nepodceňujme ji. Nechme si udělat denzitu kostí a sledujme stav vápníku v našem těle.

^{Autor: Lubomír Škrabák} 

^{Zdroj: Listy Celiaků}