Příštítná tělíska a celiakie

 Příštítná tělíska jsou párová tělíska, umístěna ze zadní strany štítné žlázy. Každé z tělísek má tvar čočky, přibližně 6x 4x3 mm a tvoří ho dva typy buněk – buňky hlavní (tvoří se parathormon) a buňky oxifilní. Parathormon je polypeptid, který je rychle inaktivován v játrech Kupfferovými buňkami. Vlastní hormon příštítných tělísek se uvolňuje při hypokalcemii a jeho hlavním úkolem je udržování stálé hladiny vápníku v krevní plazmě a tělních tekutinách. Parathormon tedy aktivuje přeměnu osteocytů na osteoklasty, které uvolňují vápník z kostí především ve formě fosforečnanu vápenatého. V přítomnosti vitaminu D, který vzniká v kožních buňkách z dehydrocholesterolu pomocí UV záření, pomáhá zvyšování vstřebávání vápníku z trávicího ústrojí z tubulární tekutiny ledvin. Začne stoupat hladina vápníku v plazmě, až je dosaženo normální kalcemie. V případě, že pokračuje zvýšená resorpce vápníku v ledvinách, zvyšuje se i jeho filtrace, následuje zvýšení ztráty vápníku v moči. Tyto změny jsou dané hyperfunkcí příštítných tělísek a často se projeví kalkulózou ledvin, tzn. tvorbou ledvinových kamínků.

U celiaků je důležité si uvědomit, že účinek parathormonu je rozdílný a je oddělený od syntézy vitaminu D3 v duodénu (část tenkého střeva). Jestliže tedy je sliznice duodéna uzavřena a je v zánětu, resorpce vápníku ve střevě za pomoci vitaminu D není možná. Zpomaluje se produkce kalcetoninu, který se tvoří ve štítné žláze a brzlíku. Je tedy zřejmé, že kalciová homeostáza je výsledkem příjmu i ztrát vápníku v organizmu. Přitom denní potřeba vápníku je přibližně 1 g a z potravy se vstřebá maximálně 40 % a zbytek odchází stolicí. Proto je důležité v těhotenství u žen s celiakií přísun vápníku zvýšit na 16 až 20 g. To platí i při kojení, kdy kojenec dostane v mateřském mléce dalších 25 až 30 g vápníku a při nedodržování diety může vyvolat u ženy až negativní kalciovou bilanci,v případě nedostatečného příjmu.

Víme, že u celiakie je zvýšené riziko osteoporózy, ale zapomíná se, že na koncentraci vápníku v krvi závisejí i některé děje, jako je především nervosvalová dráždivost, činnost srdečního svalu, srážení krve, správná funkce ledvin a jater. Nedostatek vápníku může způsobovat záškuby svalových skupin tváře, spazmus svalu horních končetin.

Hypokalcémie vzniká při nedostatku vitaminu D3, což znamená těžkou demineralizaci kostí, patologické zlomeniny, ukládání vápníku do ledvin, žaludku a plic s tvorbou ledvinových kamínků. Je důležité si uvědomit, že vitamin D zvyšuje v dětství hladinu kalcitriolu (D-hormon). Tento D-hormon je nezbytný pro normální mineralizaci kostí v dětství a v průběhu dospívání. Jeho nedostatek způsobuje u dětí křivici, která je charakterizována zpomalením růstu a deformitami kostí, zvláště obratlů a žeber.

Domníváme se, že nejlepším zdrojem vápníku je mléko. Není to úplná pravda. Mléko v sobě obsahuje skryté nebezpečí ve formě alfa S1 kaseinátu. Tyto látky naopak využívají vápník pro svoji neutralizaci. Nejvhodnějším zdrojem vápníku je mák, sezamová semínka, květák, častá konzumace listové zeleniny, pití mrkvovo-celerových šťáv. Výborným zdrojem jsou luštěniny, jako je hrách, fazole, čočka, ale i kukuřice.

Je tedy třeba si uvědomit, že při celiakii je důležitý příjem vápníku, ale nesmíme zapomenout, že bez vitaminu D3 se vápník nevstřebává. Zajistěme dětem dostatečný příjem sluníčka a vápníku.

Zvýšenou potřebu vápníku musíme dodávat i v oblastech, kde jsou továrny, smogové oblasti a městské aglomerace. Vápník je důležitý také při velkých zátěžích a dlouhých cestách.

^{Autor: Lubomír Škrabák} 

^{Zdroj: Listy Celiaků}